Created by NMDS

Náhrada škody v návaznosti na mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví ČR

16. dubna 2020
Vojtěch Hebnar

Vláda ČR na základě zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon, v platném znění (dále jen „krizový zákon“) dne 15. 3. 2020 vydala krizová opatření o omezení maloobchodního prodeje a služeb, které skočilo dne 24. 3. 2020. Za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s těmito krizovými opatřeními vydanými formou usnesení vlády ČR stát odpovídá podle speciálního ustanovení § 36 odst. 1 krizového zákona.

Dne 24. 3. 2020 vláda ČR usnesením již jen „vzala na vědomí“ mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ČR (MZČR) ze dne 23. 3. 2020, č. j. MZDR 12746/2020-1, kterým byl prodloužen zákaz maloobchodního prodeje a prodeje služeb a některých dalších činností až na výjimky.

Opatření platná ode dne 15. 3. 2020 tak byla počínaje dnem 25. 3. 2020 opřena o jiný zákon, a sice o zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), ze kterého speciální úprava náhrady škody již ale přímo nevyplývá. Toto je možná skutečným záměrem, proč opatření, která dosud vydávala vláda ČR podle krizového zákona, vydalo nyní MZČR jakožto mimořádná opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví, ačkoli obsah opatření je v podstatě stejný.

Stále více však sílí názory, že následky mimořádného opatření MZČR je i nadále možné odškodňovat podle krizového zákona. Mimořádné opatření MZČR je také „určeno k řešení krizové situace“, protože bylo vydáno v příčinné souvislosti s řešením situace ohledně šíření COVID-19, kvůli které byl vyhlášen nouzový stav. Proto i škodu způsobenou mimořádným opatřením MZČR by měl stát nahradit podle krizového zákona. Ostatně platné mimořádné opatření MZČR v podstatě kopíruje obsah usnesení vlády ze dne 15. 3. 2020 o přijetí krizových opatření. Podle toho není pro budoucí uplatnění nároku podnikatelů na náhradu škody nijak rozhodné, jak je opatření formálně označeno, ale jaký je jeho skutečný obsah a význam.

Jinými slovy řečeno, ani stávající úprava mimořádným opatřením MZČR podle zákona o ochraně zdraví patrně nevylučuje náhradu škody podle § 36 odst. 4. krizového zákona. Finální odpověď na možný postup řešení se proto snad co nejdříve dozvíme z judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu.