Pozor na podpojištění, může se týkat i vaší nemovitosti
Šetřit na špatném místě se nevyplácí. Jedním z takových případů je pojištění nemovitosti, kde může drobná úspora na pojistném v černém scénáři vyústit v krácení plnění o vysoké stovky tisíc, u totálních škod pak můžeme potenciálně hovořit o ztrátách i v řádu jednotek milionů korun!
V posledních letech je na českém nemovitostním trhu pořádně živo. Ceny meziročně rostou dvojcifernými tempy a kdo stihl včas nakoupit, může si dnes mnout ruce. Řada vlastníků však podceňuje jednu podstatnou věc, a to řádné pojištění svých nemovitostí. Pravděpodobnost výrazné škody je sice poměrně nízká, nicméně ničivé následky požáru, vichřice či povodně mohou být velmi vážné nejen pro samotnou nemovitost, ale i naše finance.
Zejména v době strmého růstu cen nejen nemovitostí, ale i materiálů a stavebních prací, by vlastníci neměli správné nastavení své pojistné smlouvy podceňovat. Jednou z častých chyb bývá příliš nízká pojistná částka, tzv. podpojištění. Typicky vzniká v situaci, kdy byla smlouva uzavřena před mnoha lety a klient ji v průběhu času neaktualizoval. Vzhledem k růstu cen nemovitostí přitom postupně došlo k tomu, že pojistná částka je podstatně nižší než skutečná hodnota domu či bytu. Podle průzkumu ČSOB se přitom podpojištění týká každé šesté nemovitosti v ČR.
Uveďme si typický příklad situace, ve které se mohou nacházet stovky tisíc českých domácností. Klient před pěti lety postavil rodinný dům s náklady 4,5 mil. korun, a na tuto částku také nemovitost pojistil. Nyní vzhledem k dynamickému růstu cen stavebních materiálů a práce by výstavba srovnatelného domu přišla na 6 milionů korun. Dům je tedy podpojištěn o 25 % a v případě škody by bylo pojistné plnění odpovídajícím způsobem kráceno. Například při příchodu vichřice, která by způsobila na nemovitosti škodu 1 000 000 Kč, by měl klient nárok na výplatu plnění pouze ve výši 750 000 Kč.
Příklad výplaty plnění u částečných (parciálních) škod nemovitosti
V praxi pojišťovny mírné podpojištění tolerují, a to zpravidla do výše 15-20 %, kdy jsou ochotny v případě škody vyplatit plnění v celé výši. V případě vysokého podpojištění však zpravidla pojistné plnění odpovídajícím způsobem krátí. Je to pochopitelné, neboť v opačném případě by toho klienti využívali a stanovovali záměrně nižší pojistné částky, díky čemuž by platili uměle nižší pojistné. Tomu se pojišťovny logicky snaží předcházet.
Ještě výraznější dopad má podpojištění v případě totální škody. Ta sice není v případě nemovitostí příliš častá, o to horší jsou však její důsledky pro klienta se špatně nastavenou pojistnou smlouvou. Pojišťovna totiž v tomto případě vychází z pojistné částky, kterou má právo následně krátit o míru podpojištění dané nemovitosti. Klient tak v praxi nemá nárok ani na celou pojistnou částku!
Příklad výplaty plnění u totálních škod nemovitosti
A tak v případě podpojištění o „pouhých“ 25 % musí vlastník počítat s tím, že pojistné plnění bude odpovídat jen 56 % reprodukční ceny zničené nemovitosti. V případě bytu tedy přibližně polovině tržní ceny zničené jednotky, respektive v případě domu přibližně polovině odhadovaných nákladů na opětovné postavení obdobné budovy v dané lokalitě. Můžeme tak vidět, že riziko podpojištění se nejvýrazněji projevuje v případě těch největších škod.
Řešení je přitom jednoduché, spočívá v pravidelné revizi smluv a úpravě pojistné částky na adekvátní úroveň. V praxi stačí aktualizaci smlouvy provádět jednou za 2-3 roky, případně po výrazném růstu cen nemovitostí či po rozsáhlejších rekonstrukcích. Řešením může být i využití indexace pojistné částky, která se poté automaticky upravuje dle metodiky dané pojišťovny.
Klienti se v některých případech aktualizaci smluv brání kvůli obavám z výrazného zdražení pojistného, což ve většině případů nehrozí. U výše uvedeného příkladu o 25 % podpojištěné nemovitosti v hodnotě 6 000 000 Kč můžeme při správném nastavení smlouvy počítat se zdražením pojistného o přibližně 100 Kč měsíčně, což je pro většinu domácností naprosto zanedbatelný výdaj. Za klidné spaní však dle našeho názoru rozhodně stojí.
Autor: Josef Navrátil